Finální produkt všichni dobře známe – výtečný destilát, který nás zahřeje, rozjaří a v ústech rozpoutá ohňostroj chutí. Jenže cesta do naší sklenice je delší a začíná mnohem dřív než otevřením láhve. Jednotlivé kroky výroby destilátu vám postupně představíme a začneme skutečně „od podlahy“, tedy od země a rostlin, které tvoří vstupní surovinu různých destilátů.
Obilí
Obilí je nejčastějším základem destilátů. Obilný líh se využívá pro výrobu ginu, dále z něj vzniká vodka a samozřejmě také whisky. A přestože se nyní zaměříme hlavně na destiláty, nezapomínejme ani na náš národní nápoj – pivo.
Obilniny patří do čeledi lipnicovitých, označovaných také jako trávy. Dále je dělíme do dvou skupin: první tvoří pšenice, žito, ječmen a oves, druhou pak kukuřice, rýže, proso a čirok. Jedná se o jednoleté i víceleté rostliny, které jsou poměrně nenáročné na pěstování. Nepotřebují specifické podmínky růstu, mají vysoký výnos a lze je dlouhodobě skladovat.
Cukrová třtina
Na začátku výroby pravého rumu nemůže stát nic jiného než cukrová třtina.
Rostlina původem z jihovýchodní Asie se do Ameriky dostala díky Kryštofu Kolumbovi. Jde o druh tropické vytrvalé trávy z čeledi lipnicovitých, která dosahuje výšky 2-6 metrů. Jelikož rostlina nesnáší chladné klima, daří se jí pouze v subtropickém a tropickém podnebném pásu. V závislosti na druhu cukrové třtiny čeká pěstitele z jedné výsadby 2-10 sklizní. Poté je třeba rostlinu přesadit, aby nadále vynášela.
Agáve
Bez agáve by nevznikla tequila ani mezcal a sotol.
Jde o pojmenování celého rodu sukulentních rostlin z čeledi chřestovitých, které však nepatří mezi kaktusy. Rozšířené jsou zejména v Mexiku, rostou však také na dalších místech s odpovídajícím klimatem, například v evropském Středomoří. Rostliny mají velkou růžici tlustých listů, které vyrůstají z krátkého kmene. Tak krátkého, že budí zdání, jako by rostliny vyrůstaly přímo z kořene. Agáve roste velmi pomalu a kvete pouze jednou za svůj život. Když odkvete, odumírá, proto výrobci tequily rostlinu zpracují dříve, než začne kvést. Což však škodí její reprodukci.
Réva vinná
Brandy, cognac, armagnac, gruzignac, Metaxa či vermut. Z hroznů révy vinné vzniká celá řada alkoholických nápojů – od tichých a šumivých vín přes fortifikovaná vína až po pálenky.
Popínavá dřevnatá liána může dosahovat výšky až 30 metrů, má-li dostatečnou oporu. Díky samovolnému křížení i záměrnému šlechtění existují dnes tisíce různých odrůd. Plodem, o který jde při zpracování především, jsou drobné, kulaté bobule. Réva vinná se dnes pěstuje po celém světě, nejlépe se jí ovšem daří v mírném podnebném pásu.
Ovoce
Snad každý Čech má v rodině strýčka z Moravy, který pálí tu zaručeně nejlepší slivovici nebo meruňkovici. Proto ovoce nemůžeme nechat stranou ani my.
K výrobě ovocných pálenek se nejčastěji využívají švestky, meruňky, jablka a hrušky, můžeme se však setkat i s méně obvyklými variantami jako malinovice. Pro zjednodušení se však budeme držet nejtypičtějších zástupců, kteří tvoří plody ovocných dřevin. Slivoň, meruňka, jabloň i hrušeň patří do čeledi růžovitých. Do stejné čeledi řadíme i většinu ovocných dřevin, ale také řada okrasných rostlin. Námi vybraní zástupci se člení mezi opadavé stromy, kterým se daří v mírném podnebném pásu. Každoroční sklizeň a nové zásoby pálenek budiž toho důkazem.
Brambory
Řada výrobců vodky sahá při výrobě po bramborách, proto je nesmíme opomenout.
Víceletá hlíznatá rostlina z čeledi lilkovitých je jednou z nejvýznamnějších zemědělských plodin. Její obliba spočívá v nenáročnosti pěstování a mimořádně vysokým výnosům. Díky tomu se rozšířila po celém světě. Celkem existuje přes 4000 odrůd. Pro výrobu vodky jsou potřeba brambory s vyšším obsahem škrobu (18-22 %).